TEST

23. 4. 2021 | 1:26

Anotace přednášky

Převrácená výuka (angl. flipped learning) či někdy také převrácená třída (angl. flipped classroom) je když „… se studenti látku naučí sami doma z videa a učitel je z toho pouze přezkouší. Je to oboustranně výhodné, protože studenti dají vyučujícímu pokoj (ten se pak může věnovat psaní odborných článků), a stejně se to studenti z videa naučí lépe…“ Ale ne, ve skutečnosti „to nemůže fungovat, protože převrácená výuka ochuzuje studenty o kontakt s vyučujícím, a ten je pro kvalitní výuku zásadní a žádné technologie ho nenahradí…“

Takové bývá často (ne)porozumění a následně i (ne)přijetí konceptu převrácené výuky mezi pedagogy. Zdeněk Hurák se v této přednášce pokusí ukázat, že je to ve skutečnosti vlastně docela jinak. Podstatu konceptu převrácené výuky detailně rozebere, a to s odkazem na publikované zkušenosti jiných pedagogů i s využitím vlastní zkušenosti při zařazování prvků převrácené výuky do svých předmětů. Mimo jiné ukáže, že převrácená výuka vlastně vůbec není definovaná použitím videí, že vůbec neochuzuje studenty o kontakt s vyučujícím (právě naopak), že vyučující studenty v tom procesu výuky nenechává studenty plavat, že ale také není pravda, že by vyučujícímu ubírala práci…

S odkazem na první přednášku v sérii DejVíceUčení (videozáznam dostupný na https://youtu.be/gff3mrdW0rM), kdy Cynthia E. Heiner pomocí odkazů na publikované rigorózní studie dokládala funkčnost metod aktivní výuky (angl. active learning), lze převrácenou výuku vnímat vlastně jako nástroj (dost možná jen jeden z možných) pro získání času právě pro zařazení prvků aktivní výuky. Učitele totiž zbavuje závazku při tom fyzickém setkání se studenty „probrat“ naplánovanou látku, kvůli čemuž jim pak často nezůstává v hodině pro zařazení prvků aktivní výuky čas.

Screenshot z videa použitého pro individuální (domácí) část výuky v předmětu Modelování a simulace dynamických systémů v bakalářském programu Kybernetika a robotika na ČVUT FEL.

O přednášejícím

Zdeněk Hurák je docentem technické kybernetiky na Fakultě elektrotechnické Českého vysokého učení technického v Praze, kde na Katedře řídicí techniky vede skupinu AA4CC. Ve svém výzkumu i výuce se zaměřuje na výpočetní metody pro automatické řízení systémů nejrůznější fyzikální povahy i aplikačního využití.

DejVíceUčení